10.10.2016
10/10/16 - Po 13 letech existence našeho fanklubu se nám podařilo udělat setkání s hráči nerazzurri. Dopadlo to na výbornou, za což patří velký dík našemu prezidentovi Massimu Recchionimu, který se nenechal odbýt a s Interem vyjednal setkání, na kterém nás mohlo být dvacet! Díky, Massimo, škoda, že jsi nakonec nemohl přijet.
Ve středu, den před zápasem jsme byli pozvaní, do hotelu Savoy, kde černomodrá výprava bydlela. Sraz byl v 17:15 před hotelem, kde si nás vyzvedl Nicola Ranieri z CCIC, rozdal nám akreditační karty na předem námi ohlášená jména členů, bez kterých by nás do přísně střeženého hotelu nepustili. Zavedl nás hned vedle recepce do salónku, kde byli kolem celé místnosti připravené židle, na které jsme si měli sednout a čekat. Díky Jitce, která nám překládala (také velmi děkujeme) jsme se dozvěděli, že se pan Ranieri bude snažit postupně přivést celý tým, což nás velmi mile překvapilo. Zatímco jsme seděli v salónku, tak už odsud jsme viděli, jak se u recepce tu a tam objeví nějaký hráč. Jako první k nám přišel Samir Handanovič. Chvátal na oficiální tiskovku, tak jsme s ním stejně jako za chvíli s trenérem Frankem de Boerem mohli dát pouze skupinovou fotku. Mezitím dorazili asistent Samuel Orlando Trustfull a technický asistent Michel Kreek, kteří si ochotně obešli kolečko kolem celé místnosti a na přání se s každým vyfotili nebo se mu podepsali.
Následovali mladíci Senna Miangue a Assane Gnoukouri, a pak i 19letý náhradník z primavery Lorris Zonta, který se docela ostýchal, takže kdybych na něj nezavolal křestním jménem, tak s ním fotku nemám a utekl by pryč :-)
Mezi jednotlivými návštěvami bylo doposud dost času, takže žádná honička, aby nám někdo neutekl. To se ale chvílemi změnilo a měli jsme docela problém, odchytit každého, kdo se v salónku ukázal. Nicola Ranieri nám striktně přikazoval, abychom se drželi na svých místech a nepředbíhali. Problém byl, že někteří hráči to brali hopem a v polovině "kolečka" to klidně zabalili, takže se na některé ani nedostalo. Zatímco Danilo D'Ambrosio a myslím, že i Andrea Ranocchia, si nás obešli všechny, náhradní brankář Tommaso Berni nebo malý (opravdu hodně malý) Yuto Nagatomo to vzali nenápadně zkratkou. Andrea Candreva do místnosti jen doslova nakoukl, udělal 2-3 fotky a zase zdrhl.
Největší ohlas měla samozřejmě legenda černomodrých Javier Zanetti. Bohužel, nedivím se, s Il Capitanem chce mít fotku každý, po skončení hráčské kariéry je doslova na roztrhání a nedělá nic jiného, než že se s někým fotí, což už nemusí být úplně příjemné. S několika z nás se vyfotil, na ostatní se nedostalo, ale skupinová fotka, kde jsme všichni existuje.
Jako poslední mezi nás přišel současný kapitán a i největší hvězda týmu Mauro Icardi. Chvátal na autobus, přesto se nám všem podepsal a pak jsme se s ním hromadně vyfotili. Bomba!
Všichni hráči se chovali profesionálně, s focením a podepisováním problém vůbec neměli. Čas na nějaké dotazy nakonec nebyl. Celkově jsme v hotelu strávili hodinu, setkali se s trenéry, Zanettim a deseti současnými hráči. Nedaleko nás pak kolem recepce prošli do ven přistaveného autobusu i další hráči. Od 19 hodin jim na Letné začínal trénink. Asi nemusím říkat, že to byl skvělý zážitek a škoda všem, kdo nemohli dorazit.